Červen 2014

Vysvědčení a nudný kecy

27. června 2014 v 14:03 | Nikavera |  Moje kecy
...no uznejte, to je fakt originální název!

Možná si vzpomínáte, v šesté i sedmé třídě jsem si vždycky stěžovala, že mám z matematiky dvojku. Letos už jsem viděla, kde jsem udělala chybu, a i když se matika odvíjela podle podobného scénáře, už to nebyla žádná tragédie.
Člověk by čekal, že letos dvojky přibudou. Osmá třída! V chemii se pořád počítá, a co se týče fyziky, tam letos přibylo ještě více vzorečků! A potom tu taky bylo psaní na klávesnici, nenáviděná nudná nultá hodina. Měla jsem z toho slušnej vítr.
Hle - přesto se vám můžu pochlubit, do třetice všeho dobrého i zlého jsem matematiku konečně ve druhém pololetí zvládla, a protože žádná dvojka nepřibyla, s radostí vám oznamuji, že mám v osmé třídě samé jedničky. Ani jsem v to nedoufala, a přesto se to podařilo. Lépe, než jsem čekala. Bála jsem se chemie - bum, je to můj nejoblíbenější předmět. Na nultou se mi nechtělo - ani jednou jsem nevynechala, tohle mučení jsem zvládla a dokonce mi učitelka (teda spíš ředitelka) řekla, že jsem v tom předmětu nejlepší. Algebra se mi zdála zpočátku jako zločin proti lidskosti - mocniny jsem pochopila ani ne za pět minut a rovnice o jedné neznámé počítám dokonce ráda.
Takže jakmile jsem přišla domů a ukázala vysvědčení mamce, nebylo tak složité ukecat ji, aby mě vzala do města. Koupila jsem si (konečně) první díl série Bohové Olympu.

Letošní školní rok byl taky bezva v jiném smyslu - konečně jsem si našla kamarádky, a i když mě docela naštvalo, že si mě nevšímaly na výletě do plzeňské Techmanie, pořád je mám ráda. Na druhou stranu mi ten výlet ukázal, že některým jsem křivdila, zejména jedné kamarádce, se kterou se znám už od školky a po celý první stupeň jsme byly skoro nerozlučné. Vždycky jsem si myslela, že holky ze třídy na mě buďto dlabou, anebo mě nemají rády. No, některé na mě rozhodně nedlabou, jak jsem se přesvědčila, dokonce mám naději, že bych s nimi konečně mohla začít kamarádit jako dřív :)

A co v létě? Zůstávám doma anebo u babičky. Nikam k moři se opět asi nedostanu, ale nějak se to přežije. Dala jsem si cíl, že o těchto prázdninách se naučím kreslit manga/anime stylem, který se mi vždycky líbil. Už jsem párkrát něco zkoušela. Co se týče Winx, napadla mě nová Next Gen fanfikce...ale úplně jinak. Nebyly by to jenom dcery Winx, ale třeba i Mirty, Diaspro a tak. Znamenalo by to taky, že staré postavy (Cindy, Luna atd.) by byly zapomenuty. Ale je to jenom nápad a nevím, jestli to budu psát, protože Winx už mě vážně...moc nebaví, no. Nevím, jestli dopíšu Infinite Energy, asi ne, to je spíš pravděpodobnější, že začnu s fanfikcí k Percymu nebo Škole noci.

No, tak jako tak, teď mě tu celý víkend neuvidíte (žádná novinka) a zřejmě celý další týden taky ne. Prázdniny jsou konečně tady. Nechci říkat, že to uteklo rychle, ani že se to vleklo pomalu, protože to záleží, jak se na to podívám. Jedině chci říct: Tak to konečně skončilo!

Obrázek použitý v horní části článku jsem kreslila já, plnou velikost máte zde.

Recenze: Sailor Moon - první série

21. června 2014 v 12:43 | Nikavera |  Recenze
Ha, já se k tomu dokopala! Volejte sláva...

Typický a dnes již legendární zástupce žánru mahou shoujo anime. Hlavní hrdinka - trochu nešikovná, trošku hloupá středoškolačka Tsukino Usagi jednoho dne zachrání život černé kočičce a ta jí na oplátku oznámí, že Usagi je reinkarnací jedné ze strážkyň Solárního systému - Sailor Moon. A protože zlo chce zničit zemi a protože černá kočka má přesvědčivé donucovací metody, musí se Usagi proměňovat do své hrdinské superpodoby, aby chránila svět proti zlé královně Beryl a jejím temným poskokům.

Animovaný / Akční / Komedie / Romantický
Japonsko, 1993, 46x25 min
(Zdroj: csfd.cz, trošku upraveno)

A teď už k mým samotným dojmům z anime...

Moje oblíbené písničky, skupiny a další...

11. června 2014 v 19:43 | Nikavera |  Hudba
Zrovna se mi stahuje nejnovější díl PLL, a abych nějak zabila čas, protože blok si na mě sedl se vší parádou a jen tak teď něco nenakreslím, ani příběh nenapíšu (což o to, nápady by byly, ale jak jen je dostat z hlavy na papír), rozhodla jsem se napsat takový kratší článek. (haha...tenhle vtip mi nikdy nešel) Přemýšlela jsem o tématu týdne, ale jak jsem už zmínila, blok je sviňa a jen tak nedovolí popustit uzdu fantazii. I když na tohle téma by se sakra dobře psalo. Ach jo...

Hudbu má snad každý rád. Při cestě ze školy i do školy poslouchám písničky, jeden spolužák má sluchátka v uších zaražené o každé přestávce, spolužačky nepřestávají diskutovat o nových a novějších klipech. Kupodivu, letos mě i hudební výchova bavila, probírali jsme hudební dějiny - jeden týden klasická hudba, další týden vývoj hudby ve dvacátém století. Nemám sice hudební sluch a zpívat neumím, ale tak jako zbytek světa, i já si můžu užívat písničky, které nazpívali jiní. Předem bych ráda upozornila, nikomu svůj názor necpu, i kdyby to tak třeba vypadalo. Ať si každý poslouchá, co chce, metal, dechovky, rap - mně je to jedno, navíc nevidím důvod, proč bych vás měla přesvědčovat o tom, že "tahle skupina je absolutně fuj a radši byste měli poslouchat támhleto".

Pořadí nemá co dělat s tím, jak je mám ráda. Spíš jak mi to přišlo pod ruku...

Nikdy nenadávejte na růžovou

10. června 2014 v 21:51 | Nikavera |  Moje kecy
Tak jo - než si pomyslíte, co to se mnou zase je, popřípadě co se mnou udělala ta vedra, musím vás ujistit, že jsem naprosto v pořádku, děkuji, mám se dobře, do blázince nepotřebuji. Víte...osud si se mnou už zase hraje a zkouší, co vydržím, abych neskončila v hysterickém záchvatu smíchu nebo pláče. (Hej, osude! Víš, že k tomu stačí málo, tak nepruď, jó?) Nejprve napíšu na jedničku podtrženou písemku z matiky, a jako daň...no, čtěte dál.

Vzpomínáte si? Před několika týdny jsem napsala "menší" článek o tom, že Winx nejsou, co byly. Hodně jsem si tam, jak se říká, vzala do huby všudypřítomnou růžovou. Kupříkladu jsem napsala, že je mi z ní na blití, což je pravda, vlastně jo, Winx mi jí znechutily. (Barbie se mi daří ignorovat, Barbie je prostě Barbie a malý holky jsou malý holky.) První tři roky základky jsou dávno pryč.

Vlastně si říkám, a v duchu se musím okřiknout, nestěžuj si, podívej se támhle na Ukrajinu nebo někam do Asie, to jsou teprve problémy! Ano, ve skutečnosti tyhle moje problémy vůbec problémy nejsou. Ale přesto budu pořád remcat...
Flag Counter
FLAGcounter od 15.11.2013